Odčiňujeme Bílou horu. Těmito slovy politici nově vzniklého Československa obhajovali pozemkovou reformu, která v následujících letech rozdělila na čtyři miliony hektarů zemědělské půdy a lesů šlechty a církve (tedy 29 % veškeré půdy v republice) mezi nové vlastníky – většinou střední a malé rolníky. Za pozemky původní majitelé dostali zaplaceno, ovšem za ceny, které platily před válkou. A které byly přibližně třetinové oproti cenám poválečným.
Pozemková reforma se týkala pozemků nad 150 hektarů (v případě polí) a 250 hektarů (v případě luk a lesů). Půda měnila vlastníky i na Soběslavsku. Na několika místech se na pozemkovou reformu zachovaly kamenné památky – pomníky. Ze Soběslavi jsou nejdostupnější tři. V Dráchově, u Nítovic a u Zálší nedaleko Mažic.
U Zálší připomíná reformu kámen v sousedství hřbitova
Přibližně metr vysoký památník z přírodního kamene nepřehlédnete – zastavte u hřbitova v Zálší, vydejte se pěšky po silnici směrem ke vsi a po přibližně 20 metrech na něj narazíte. Na lícové straně kamene je namalovaný český lev doplněný textem upomínka na předání panské půdy blatskému lidu pozemkovou reformou 1924.
Dráchovský pomník už téměř podlehl povětrnostním vlivům
Kamenný kvádr, podobný tvarem i velikostí kamenům křížovým, objevíte v parčíku přibližně uprostřed obce. Stojí nenápadně za místním Pomníkem obětem světových válek, pokud ho cíleně nehledáte, možná ho napoprvé přejdete jako něco, co nestojí za pozornost.
Nápis, ze kterého se dá už jen těžko rozluštit slova tato panská půda odevzdaná zpět dráchovskému lidu 24..(nejde přečíst) 1923, je vyrytý do přední části kamene. Je možné, že dráchovský pomník stál původně jinde a na obecní náves byl přemístěn později.
Poslední památeční kámen pozemkové reformy je u Nítovic
Přesněji řečeno u silnice číslo 147 v místě, kde z ní odbočuje silnice do obce Pleše. Jestli zůstal na místě zachován do současnosti? Zatím nevím, na místo se teprve chystám.