
Už jsme si, byť neradi, zvykli – zimy ve střední Evropě už nejsou to, co bývaly. Já si jako “husákovo dítě” vzpomínám, jak jsme častokrát v osmdesátých letech chodili z Předboře do Choustníka do školy pěšky, protože silnice v místě, kde se říká Na hraničkách, byla zavátá dvoumetrovými závějemi sněhu a projít se dalo jen pěšinou, kterou proházela fréza. Poslední mrazivou zimu pamatuji z roku 2011-12, kdy jsem jezdil často do Prahy a na České Sibiři mi teploměr auta ukázal -36 °C.
Kdy ale bylo v republice (a tím pádem i na Soběslavsku) nejmrazivěji? Musíme trochu dál do minulosti, která už nemá mnoho pamětníků – do roku 1929. Zima, která tehdy sevřela první republiku, nebyla do dnešních dnů překonána. Kruté mrazy přitom byly po celé Evropě – zamrzlo Baltské moře i kanály v italských Benátkách, na Slovensku se vlci z Tater objevovaly až nížinách na jihu země. V Česku padl dosud nepřekonaný mrazový rekord -42,2 °C, a to 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Mrazy vydržely od začátku roku do března, více než 60 dnů teploty nikde nevystoupily nad bod mrazu – ani ve dne ne.
Kruté počasí si vyžádalo brzy oběti. Tehdejší tisk plnily zprávy o umrzlém dítěti v kočárku, lékaři jen v Praze ošetřili stovky lidí s omrzlinami uší, nosu a tváří, kolabovala doprava, nebylo uhlí ani dřevo na otop, hynula divá zvěř i ptáci, snad polovina ovocných stromů v zemi pomrzla…
Jak vypadala nejkrutější zima 20. století na Soběslavsku?
Prošel jsem obecní kroniky několika obcí, nalezené záznamy z ledna až března roku 1929 vám teď předkládám. Zima byla krutá i v našem regionu, posuďte sami.
Sedlečko
Po Novém roce začaly silné mrazy, které se stále stupňovaly a dosáhly koncem února 42° Celsia. Sněhu napadlo 60 cm, roztál až v polovině dubna. Mrazy bylo v naší obci 570 ovocných stromů úplně zničeno a mnoho dalších poškozeno, pravděpodobně v příštích letech zajdou.
Dráchov
Počal tento rok chladně. Sněhu přibývalo a přibývalo, mrazy a zimy dosáhly takové krutosti, že nebylo takových pamětníků. 11. února u nás bylo 37° Celsia pod nulou. Většina stromů pomrzla, zvěř i ptactvo neměly sílu přežít krutost veliké zimy. Mrazy trvaly až do konce března a řeky zamrzly místama až ke dnu. V Dráchově zmrzlo 355 jabloní, 98 hrušek, 9 třešní, 11 višní, 205 švestek, 72 slívy, 11 ořešáků…
Čeraz
Na počátku února byly kruté mrazy, při nichž teplota poklesla až na -40°C. Celý katastr Čerazský byl pokryt silnou vrstvou sněhu, čímž trpělo zejména ptactvo a zvěř, která přicházela z hladu a kvůli nepříznivé povětrnosti až k obydlím lidským. Mnozí z nich přicházeli do zahrad a okousali kůru stromů ovocných.
Borkovice
Největší mrazy, které byly u nás koncem ledna a počátkem února, např. 9. února bylo v noci -30°C, a Budějovice hlásily dne 10. února -41°C, což jde podle sdělení meteorologické stanice v Praze nejnižší mráz od r. 1745… Na tuto zimu lidé ještě dlouho nezapomenou, poněvadž po její dlouhé trvání nedostatek paliva a bílé mouky.
Klenovice
Rok 1929 ohlašuje velmi tuhou zimu, která dosahuje nejvyššího stupně začátkem února, kdy jest až -43°C mrazu. Prudké mrazy trvají až do polovice dubna. Napadaly spousty sněhu, že i doprava na železnicích vázne. Řeky, potoky, rybníky i studny zamrzly, což způsobilo citelný nedostatek vody. Velké zimy způsobily nedostatek paliva, školy a kovárny nemohly být vytápěny a jsou proto na čas zavřeny. Mnoho zvěře a ptactva hladem a krutou zimou zahynulo. Není pamětníka tak dlouhé a přísné sibiřské zimy. Následky zimy se viděly hlavně na ovocném stromoví, které takřka všechno pomrzlo nebo pomalu zachází.
Tučapy
Začátkem tohoto roku byla velice krutá zima po celé Evropě, jaké nebylo pamětníka v dějinách lidstva 150 let nebo podobně. Již koncem prosince 1928 a začátkem ledna napadlo mnoho sněhu a nastaly vánice, takže i autobus na trati Tábor – Brno od 3. ledna do 26. března vůbec nejezdil. Po celý leden a únor nepřestávaly silné mrazy a sníh stále přibýval.
Zvěrotice
Rok 1929 začíná velikou a silnou zimou. Únor mrazivý a ještě sníh ztuhl. Sněžení je dosti, že železniční vlečka nemohla jezdit. Železniční doprava byla na čas zastavena. Všechno se změnilo na nepříznivé počasí a silnou zimu. Části hospodářství tím sníh neúprosně ničil a silná zima trvala. Dne 21. února byl největší mráz -42°C pod nulou. Sněhové pokrývky nemizely a silně tvořily led. Školní docházka byla na určitou dobu pozastavena.
Brandlín
Zima na počátku mírná, změnila se v lednu a únoru v tak úporné mrazy, že nebylo podobných pamětníka. Mrazy stoupaly až ke konci února, klesl teploměr na -36°C. Teprve na počátku března zima povolovala a na jaře selo se v obvyklém čase.
Soběslav
Letošního roku v zimě byly tak kruté mrazy, že jest není pamětníka. V městě byl veliký nedostatek paliva. 23. března začaly se na řece lámati ledy a mnohý odplavaly a to bez velké vody, z níž byla velká obava, poněvadž po letošní kruté zimě ledy narostly až do výše 1 m.
Já, jako poválečné dítě chodila do školy z Předboře do Choustníku pešky, protože tenkrát ještě autobus nejezdil. Závěje Na hraničkách jsme přelézali (protože nám žádná fréza cestičku neproházela) a ve škole nás pan řídící Přenosil sušil u kamen. Našli se i tací, kteří nebyli ochotni přelézat a klidně se těsně před cílem vrátili domů . Ha, ha.
A bratr přelézal nebo se vracel domů? Budu se ho muset dneska zeptat. 🙂
To se zeptejte, to už si přesně nepamatuji, ale myslím, že patřil k těm „chytřejším“. Teď to říkám dceři, co jsem vám psala, tak si vzpomněla, že když jednou nejel školní autobus Klenovice – Soběslav, tak šli všichni sborově sáňkovat . Historie se opakuje ! Ráda čtu vaše příspěvky !🙋