Místo posledního odpočinku obyvatel Soběslavi a blízkého okolí se několikrát měnilo. Tedy několikrát – třikrát. Po prvním soběslavském hřbitově dnes nevědomky chodíme, když jdeme přes náměstí v centru města. Ano, soběslavští původně pohřbívali v těsném okolí děkanského kostela sv. Petra a Pavla.
Soběslav na tom tedy dlouho byla podobně jako třeba Bechyně, kde se městský hřbitov nejprve rozkládal kolem kostela svatého Matěje na náměstí, než byl kolem kostela svatého Michaela za tehdejšími hradbami na začátku 17. století založen hřbitov nový.
Hřbitov na náměstí vydržel na svém místě do 19. století
Po hřbitově na soběslavském náměstí nezbyla žádná památka. Byl rozlohou nevelký a brzy tak přestal stačit „poptávce“. Sloužil totiž nejen soběslavským, místem posledního odpočinku byl i pro obyvatele okolních vesnic. Důvod druhý – v roce 1570 postihla Soběslav morová epidemie. Pohřbívat na soběslavském náměstí se přestalo právě někdy po roce 1570, definitivní tečku za historií hřbitova udělala demolice v roce 1838.
Byla stržena kostnice a hřbitovní zeď, hroby byly srovnány se zemí. Vykopané ostatky (podle tehdejších kronik desítky vozů kostí) byly převezeny na hřbitov kolem kostela svatého Marka (dnešní park u kina), kde byly uloženy v jednom z rohů u hřbitovní zdi.
Druhým soběslavským hřbitovem byl ten „u kina“
Právě hřbitov kolem kostela svatého Marka původní soběslavské pohřebiště nahradil. Založen byl snad v roce 1570 za purkmistra Jiříka Soukeníka, kdy Soběslav postihla velká morová rána a nebylo kam pohřbívat mrtvé. Hřbitov byl řečí dneška založen takříkajíc „na zelené louce“, a to doslova. Kostelík svatého Marka tehdy ještě nestál, byla tu jen louka a snad i chátrající stodola po zemědělském dvoře Jana Burianovic.
Kostelík svatého Marka byl na hřbitově postaven v roce 1650 díky finanční podpoře tehdejšího soběslavského primátora Zachariáše Marka Markovského. Práce byla zadána zednickému mistru Františku de Carde z Jindřichova Hradce. Stále ještě v roce 1650 nechal Zachariáš Marek obehnat hřbitov zdí o délce 170 sáhů (přibližně 300 metrů), o rok později byly vystavěny směrem k Chlebovu a městskému špitálu (stál přibližně na místě dnešní pošty) dvě vstupní brány. Součástí zdi bylo o sedm božích muk, která se do dnešních dob nedochovaly.
Zůstaly pouze vstupní brány a několik náhrobků
Obě vstupní brány stojí dodnes, byť hřbitov již několik desítek let svému účelu neslouží – poslední pohřeb se tady konal v roce 1937, v roce 1954 byly exhumovány poslední ostatky a hřbitov byl upraven na park. Původní účel místa dnes připomíná jen několik středověkých náhrobků umístěných v těsné blízkosti kostela sv. Marka. Další náhrobky je možné si prohlédnout ve dvoře soběslavského muzea (Smrčkův dům na náměstí).
Současný hřbitov města Soběslavi je v Mrázkově ulici, vedle Rolničky a Senior domu. I on bude mít jednou jistě zajímavou historii. Ale to až za několik set let. Počkejme si tedy.