Z jihu se sem dostanete malým „esíčkem“ z ulice Komenského. Stojí tu jeden z historicky nejcennějších soběslavských domů. Podnikala tu rodinná firma, která za první republiky určovala standardy kvality pro poctivé včelí produkty. Soběslavská židovská obec tu měla synagogu a školu. A na severu z ní vyjdete k bývalému soběslavskému hradu.
Řekl bych, že i proto je v Soběslavi jen málo ulic historicky významnějších než ulice Jirsíkova. Její současné jméno je spojeno s osobností, která se v Soběslavi zasloužila o mnohé. Ulice, která původně nesla jméno Panská (Herrengasse) a které se dlouho říkalo i Židovská, nese dnes jméno českobudějovického biskupa, spisovatele, českého vlastence a buditele Jana Valeriána Jirsíka, který žil v letech 1798 až 1883.
Biskup Jirsík byl horlivým zastáncem budování českých škol. V Českých Budějovicích založil první české gymnázium (dnes nese jeho jméno) a podílel se na vzniku dalších škol, například dodnes fungujícího Ústavu pro hluchoněmé.
S rozvojem českého školství je Jan Valerián Jirsík spojen i v Soběslavi, kde v roce 1872 vysvětil pamětní desku nově budovaného učitelského ústavu (dnešní ZŠ Komenského). Jak popisuje kronikář města Soběslavi: „… již 15. září roku 1872 pamětní deska mohla býti do hlavní zdi zasazena. Stalo se tak za přítomnosti nejdůstojnějšího p. biskupa Jana Valeriána Jirsíka.“
Ve stejné době se biskup Jirsík účastnil snah navrátit soběslavskému kostelu sv. Víta jeho původní účel (po odsvěcení za Josefa II. byl přestavěn na bytový dům). Bohužel k tomu došlo až dlouho po jeho smrti, a to v prvních desetiletích 20. století.
Jirsíkův bohatý život skončil náhle – 17. února 1883 jej ranila mrtvice, jejímž následkům o šest dní později podlehl.
Přidejte odpověď