Pokud se dívám dobře do současné mapy, jen jedna ulice v Soběslavi nese jméno starosty. Nemáme ulici Hoffmanovu, ani Hubertovu, své ulice se nedočkal ani Skočdopole či Žalda. Svoji ulici zato v Soběslavi má muž, který se zasadil o kulturní rozvoj města více než kdokoli další – Josef Mrázek. Co víte o jeho životě a politické kariéře? A věděli jste, že se zasloužil o mnohé, co dnes v Soběslavi považujeme za samozřejmé?
Mrázkova ulice dnes vede od budovy Finančního úřadu západním směrem, křižuje se se silnici E55 a pak pokračuje dál – na jedné straně stojí MŠ Duha, o kus dál Rolnička, ještě dál Dům pro seniory. U nového hřbitova Mrázkova končí. Do 18. listopadu 1922, kdy obecní zastupitelstvo rozhodlo o jejím přejmenování, nesla Mrázkova ulice jméno Svákovská.
Kdo byl Josef Mrázek? Stál u zrodu soběslavského muzea – byl prvním předsedou muzejního spolku a jako starosta na první schůzi 14. března 1897 jeho členům sdělil, že obecní rada propůjčuje museu místnosti v přízemí staré radnice, uprázdněné po berním úřadě. Tím byla započata historie soběslavského muzejnictví.
Velmi se zasloužil také o obnovu kostela sv. Víta, který byl po reformách Josefa II. přestavěn na obytný dům – v létě roku 1901 koupil budovu kostela i s příslušenstvím od Anny Hesové za 21 000 korun. Nedlouho poté byl zvolen předsedou spolku „pro znovuzřízení býv. gotického kostele sv. Víta v Soběslavi“, který byl založen 26. prosince 1901 v zasedací síni městské radnice za přítomnosti 44 členů.
Ještě jeden příklad? Když 17. dubna 1889 zemřel náhle na jevišti při konané zkoušce ředitel spolku “divadelní ochotníci v Soběslavi” Václav Kopřiva, nastoupil na jeho místo jeho náměstek a člen souboru – a ano, hádáte správně, Josef Mrázek.
Josef Mrázek, soběslavský stavitel, starosta, který kromě jiného přál kultuře a památkám, zemřel 30. září roku 1913.
Přidejte odpověď