Svatý Florián? Narodil se někdy v roce 250 v sídle jménem Cetia (dnešní St.Pőllten poblíž Vídně) v Rakousku, které v době jeho života bylo součástí Římské říše. V dospělosti byl důstojníkem římské armády a sloužil v Lauriacumu (dnešní Lorch na soutoku Enže a Dunaje). V roce 304 jej nechal tamější místodržitel císaře Diokleciána (jednoho z posledních krutých pronásledovatelů křesťanů) Aquilinus popravit poté, co se zastal desítek křesťanů, které čekala smrt.
U soudu se Florián hájil slovy:„Sloužíce u vojska klaněl jsem se Bohu skrytě. Poslechnu ve věcech vojenských, ale jako křesťan se nedám nikým přinutit, abych zapřel Krista a klaněl se mrtvým modlám.“ Asi netřeba říkat, že podobná slova znamenala pro římského vojáka rozsudek smrti.
Podle legendy byl svatý Florián dvakrát bičován, pak mu mučitelé prý strhali maso ze zad a stáhli jej z kůže. Ani pak se křesťanské víry nevzdal. Nakonec byl 4. května roku 304 popraven – na krk mu uvázali mlýnský kámen a shodili ho do řeky Enže, kde se utopil. Legenda říká, že proud jeho tělo zanesl ke skále, kde na ně orel upozornil křesťanku Valerii, která jej pohřbila na svých statcích.
Dnes je svatý Florián patronem těch, kdo mají co do činění s ohněm – hasičů, hrnčířů, kominíků, kovářů, je ochráncem proti suchu, ohni a povodním, je také patronem Horního Rakouska a celého Polska.
Oblíbeným světcem je svatý Florián i v Česku, zejména na venkově, kde kdysi zdobil štítové výklenky většiny vesnických chalup. Na Soběslavsku je postava římského vojáka s korouhví v jedné a nádobou na hašení v druhé ruce součástí kašny na hlavním soběslavském náměstí, svatému Floriánovi je zasvěcena i kaplička v Chlebově (ta se slunečními hodinami vedle hlavní silnice naproti autobusové zastávce). Když zamíříte ze Soběslavi na sever, najdete Floriánovu sochu v Táboře na Žižkově náměstí nebo ve Stádlci.
Historie svatého Floriana ze soběslavského náměstí?
Ještě nepadlo, že svatý Florián je patronem města Soběslav, umístění jeho sochy na centrálním náměstí tak není nijak náhodné. Autorem sochy, která je usazena na šestibokou kamennou kašnu, je sochař Josef Antonín Koranda z Německého Brodu, kašna je dílem kameníka Gotfrieda Ohnesorcha z Počátek.
Mimochodem, tato kašna není první kašnou, která na tomto místě stojí – její předchůdkyně byla ze dřeva (postavena byla na začátku 16. století) a vodu do ní přivádělo potrubí z Nového rybníka. V roce 1587 byla vedle kašny postavena klec pro bezbožné, cizoložné lidi a pro pekaře, kteří malým pečivem šidili obyvatele města.
V roce 1956 prošla kašna svatého Floriána renovací, od roku 1958 je památkově chráněna. V současné době je zajímavá i jako coby součást jídelního a nápojového lístku SoStánku, který posledních pár let stojí nedaleko. V jeho nabídce je například „utopenec z kašny“ nebo „voda z kašny“ – za litr dáte korunu. 😉