Soběslavský uličník. Ne, nemluvím o sobě, mluvím o tématu, které jsme na Soběslavskem zatím přehlíželi. Přitom je tak zajímavé – kdo byli ti, po kom nesou jméno současné soběslavské ulice?
Napoprvé se zastavme v ulici Bezděkově. Pokud dobře čtu ve starých mapách, dříve se jmenovala Soukenická, což usuzuji už z toho, že slavný soběslavský rodák Jan Bezděk měl od 5. července 1930 pamětní desku na rodném domě právě v Soukenické ulici. Desku jsem nikdy neviděl, předpokládám, že stejně jako Bezděkův rodný dům padla za oběť “pokroku” – při proměně části Bezděkovy ulice a domů za severní stranou soběslavského náměstí na panelové sídliště. Pokud ale dům stojí a deska na něm je, dejte mi vědět, hned se tam zajdu podívat.
Tatárna – tak se Bezděkově ulici říkalo dříve. Kousek od jejího ústí do Palackého třídy u Národa býval ještě poměrně nedávno (šedesátá léta) můstek přes rameno Černovického potoka, kterým byla přiváděna už od středověku voda od jezu u dnešních sádek k městskému mlýnu, který stál vedle kostela sv. Víta. O něco dál stojí soběslavská fara. A ještě dál, už naproti panelákům, je jedna z budov Rolničky – v ní bývala i kavárna, kde se potkávali všichni bez rozdílu. Dnes už je zavřená.
A kdo byl vlastně Jan Bezděk? Narodil se 16. května 1858 v rodině krejčího, v roce 1879 maturoval na soběslavském učitelském ústavu. Učitelské profesi se věnoval celý život, celý život se ale také věnoval přírodním vědám, nejvíce proslul jako mykolog. Jeho stěžejním dílem je práce “Houby jedlé a jim podobné jedovaté“ (1. díl s atlasem hub od Václava Luňáčka vyšel v Praze roku 1901, druhý díl byl vydán v Hranicích roku 1905). Jan Bezděk byl členem mykologického odboru České botanické společnosti, rovněž byl jako první Čech jmenován čestným členem pařížské vědecké společnosti „Société mycologique“.
Co se mi ještě podařilo dohledat? Například to, že předmluvu k ruskému vydání Bezděkova díla chtěl napsat sám L. N. Tolstoj. Jan Bezděk uspořádal na 150 houbařských kurzů. Určil jako první vzácný hřib rudomasý. Jeho dílo je v univerzitních knihovnách v Paříži, Vídni, Berlíně, Londýně či Chicagu. Zemřel poměrně mladý 9. března 1915, pochován je na Olšanských hřbitovech v Praze.
Přidejte odpověď