Já si ji připomínám pokaždé, když sedím v čekárně u MUDr. Havrlanta a sám sebe se snažím přesvědčit, že (třeba) broušení zubu pod korunku přeci vůbec nebolí. Právě z okna této čekárny má člověk dům čp. 43 na dnešní třídě Dr. Edvarda Beneše (ta byla v jistých časech i třídou Rudé armády) jako na dlani. Pravda, ve výhledu trochu vadí železobetonový obloukový most přes Černovický potok, ale protože čekárna zubařské ordinace je vysoko, člověk se dívá z nadhledu.
A jaká tedy je, jeho historie? Dlouhá. Velmi dlouhá. Dům a celý areál hospodářského dvora má kořeny už v gotice, na což odkazuje už gotický portál v přízemí. Za renesance byl dům přestavěn, dalších úprav se dočkal v klasicismu.
Za dobu svojí existence sloužil dům U Zeleného stromu mnoha účelům. Díky své poloze za hradbami nedaleko jižní (Veselské) brány u hlavní středověké „dopravní tepny“ směrem na jih (do Lince) býval zájezdním hostincem. Ty plnily ve středověku roli dnešních motorestů a motelů podél hlavních silnic a dálnic.
Slovo zájezdní přitom neznamená, že by se tu ubytovávali snad středověké „zájezdy“. Zájezdní hostinec byl takový, do jehož uzavřeného areálu mohli zajíždět celé povozy i s tažnými zvířaty – i o ta tu bylo postaráno. Mimochodem, severní vjezdová brána zájezdního hostince zůstala do dneška zachována – i na fotografii je vidět. Hostincem (byť už ne zájezdním) býval dům U Zeleného stromu i v dobách už poměrně nedávných – ještě před druhou světovou válkou se tu točilo dírenské pivo.
Po druhé světové válce sloužil dům nějaký čas jako veřejná knihovna. Ano, čtete správně, knihovna. Knihy se do domu U Zeleného stromu nastěhovaly v roce 1951, tady jim patřily čtyři místnosti, knihovna měla i samostatnou čítárnu. V roce 1960 se knihovna přestěhovala do budovy staré radnice, kde byla až do stěhování do nové knihovny vybudované v areálu soběslavského hradu.
Od 19. listopadu 1990 je dům U Zeleného stromu památkově chráněný, v roce 2002 byl za ničivých povodní poškozen. V té době měla omítka objektu světlou barvu. Kdy získala dnešní cihlový odstín? Netuším. Co ale vím, je to, že se vcelku dobře hodil k účelu, kterému dům poslední roky sloužil – určitě i vy si pamatujete, že v přízemí byl nonstop jménem Domino.