Soběslav je městem dvou muzeí – a obě jsou skvělá. Do muzea vedle “mlíčňáku” jsem se chodil s dětmi každé léto fotit s medvědem. V posledních letech tady zase obdivujeme městskou klenotnici, která byla do roku 2013 umístěná nahoře v městské věži. Ve Smrčkově domě, kde býval hostinec U černého orla, je zase pěkná expozice života na Blatech, toho času největší etnografická expozice v jižních Čechách.
Obě muzea mají svá nej. A obě měla v běhu staletí několikrát namále. Bylo by škoda, odbýt jejich historii jedním článkem. Budou dva. První o muzeu, které mám já osobně raději a které měly, tak jak postupně rostly, rády i naše děti. Ano, hádáte správně, řeč je o Blatské muzeu v Rožmberském domě.
Stačilo málo a Rožmberský dům se dneška nedočkal. Svoji smrt přežil dokonce dvakrát
Nejstarší zmínky o Rožmberském domě lze dohled někdy ve druhé polovině 15. století, jeho prvním vlastníkem byl snad Petr Kaše. Jeho slavná historie začala v roce 1581, kdy ho jako Špulířovský dům koupil rožmberský panovník Petr Vok. Ten hledal v Soběslavi místo pro reprezentační sídlo. Původně chtěl pro tento účel nechat přestavět soběslavský hrad, kde přestali vykonávat úřad hejtmani, finanční náročnost úprav ale jeho plány překazila.
Přestavby se dočkal i měšťanský Špulířovský dům. Petr Vok přikoupil dvě sousední stavby, propojením vznikla honosná rezidence, kterou slavný Rožmberk při svých návštěvách Soběslavě rád využíval. Nechybělo připojení na tehdejší vodovod, palác zaručoval obyvatelům a návštěvníkům dostatek soukromí – v místech, kde je dnešní Promenáda, byl v městských hradbách vybudován průchod. Vok a jeho hosté tak nemuseli do města vjíždět městskými branami a fortnami.
Snad jen pro úplnost – průchod nechal zazdít už dědic Petra Voka Jan Jiří ze Švamberka.
Po Petru Vokovi se majitelkou Rožmberského domu stala Zuzana Vojířová
V roce 1609 daroval Petr Vok své soběslavské sídlo Zuzaně Vojířové z Vacovic. Ženě, o které bylo řečeno a napsáno mnohé… a i na těchto stránkách bude. Zatím se spokojíme s věrohodnými fakty, tedy s tím, že dcera Kryštofa Sasky Vojíře z Vacovic a věrná služebná Vokovy manželky Kateřiny z Ludanic (zemřela 1601) dostala dům za svoje… věrné služby.
Samotný převod vlastnických práv proběhl v roce 1611, kdy Petr Vok zemřel. Zuzana Vojířová se z nově nabytého majetku neradovala dlouho – v roce 1616 zemřela. To už byla vdaná za soběslavského řezníka Jiřího Ovčičku.
Ten prý Zuzanin majetek utratil a upil se k smrti, dá se najít v mnoha článcích na internetu. Jenže pravda je někde úplně jinde. Jiří Ovčička, který byl o dost mladší než Zuzana Vojířová, se po její smrti podruhé oženil. A za ženu si vzal ženu z velmi vážené soběslavské rodiny – Žofii, dceru primátora Řehoře Smrčky ze Sobínova.
Postupně se Jiří Ovčička stal váženým měšťanem a městským rychtářem, i díky dědictví po Zuzaně Vojířové byl i měšťanem velmi movitým. Po smrti jeho i Žofie přešel majetek, včetně vlastnictví Rožmberského domu, na děti Jeníka a Mařenku, za které po dobu jejich nezletilosti o majetku rozhodoval poručník Mikuláš Cilík. Rožmberský dům byl pronajatý provazníkovi.
Po Cilíkově smrti určilo dětem Jiřího Ovčičky poručníky město. Ti se ale o nic nestarali, ani o Rožmberský dům – opuštěná a zanedbaná stavba chátrala a v roce 1647 byla vydrancována na konci třicetileté války Švédy, kteří dokonce v jednom případě rozebrali krov a zatopili si jím.
Dnes je Rožmberský dům muzeum. Návštěvníkům představuje přírodu Táborska a rožmberskou Soběslav
Tehdy měl Rožmberský dům poprvé skutečně namále. Opravit a přestavět do renesanční podoby ho nechal poté, co dosáhl v roce 1655 dospělosti, Jiřího syn Jan. V sedmnáctém a osmnáctém století byl dům dále rekonstruován, v seznamu majitelů se postupně objevilo několik jmen.
Na konci 18. století byla v Rožmberském domě první soběslavská lékárna – tedy jen kousek od jedné z lékáren dnešních, které je vedle polikliniky. Svoje umění tu provozoval apatykář Komárek. V 19. století pak přišla další pohroma – dům opět vyhořel. Další opravy mu daly tvář, kterou si zachovává dosud.
Od roku 1904 sídlí v Rožmberském domě městské muzeum – město za něj původnímu majiteli zaplatilo 20.000 K. V části budovy si otevřel lékařskou praxi MUDr. Tomáš Chalupský, v roce 1919 se stal Rožmberský dům domovem soběslavského městského archivu. Po roce 1945 byla v jeho dolní části otevřena městská veřejná knihovna.
Muzeum je v budově dodnes. Od roku 1985 je v něm stálá expozice Příroda Táborska (ano, tady je ten medvěd), v roce 2013 byla otevřena historická expozice Soběslav – město pětilisté růže (tady je ona gotická klenotnice).
Jedním z cenných zdrojů tohoto textu byl Jubilejní sborník Městského muzea v Soběslavi 1897-1947.