Pramení v Rakousku, ale její hlavní část (149 km) protéká jihočeskou krajinou. Prakticky v celé svojí délce má charakter řeky nížinné – tok nemá téměř žádný spád, řeka teče tak pomalu, že někdy není poznat směr proudu. Schválně se sami někdy podívejte na její klidnou hladinu a možná i vy znejistíte.
Že je Lužnice řeknou klidnou ale neznamená, že neumí zahrozit. Naopak, když začne tát sníh na Šumavě nebo Novohradských horách, nebo se tamtéž strhnou letní lijáky, hrozí záplavy. A to někdy záplavy až katastrofické – není to tak dávno, kdy postihly velkou část Soběslavi naposledy.
Že velké záplavy trápily Soběslav po celou dobu, co město stojí, dokazuje i tabulka na zdi kostela sv. Marka v parku u kina. Píše se na ní: „Kamen v místo toto vsazený k věčnej památce ukazuje znamení kterak léta 1686 dne 15 máje voda skrze přívaly se rozvodnila škod mnoho způsobila a až pod kamen tento vystoupila.“ Na obrázku je vidět i kousek tabulky z roku 2002 – až sem dosáhla hladina vody v tomto roce.
A co ty patníky? Ty jsou u tedy Lužnice proč?
Zpátky k tématu. Místní ho znají velmi dobře, náhodní cestující ho mohou letmo vidět z auta, když jedou po silnici E55 – kamenný hranol na břehu Lužnice nedaleko jejího soutoku z Černovickým potokem. Je přes půl metru vysoký, je na něm číslice 65 a připomíná patníky u silnic, které lemovaly staré silnice.
Připomíná je správně – i on sám totiž takovým patníkem je. Jde totiž o říční kilometrovník, který měří vzdálenosti na vodních tocích. V tomto případě říká, že do soutoku Lužnice s Vltavou v Týně nad Vltavou od „rybářské lavičky“ zbývá ještě 65 říčních kilometrů – vzdálenosti na řekách se totiž měří od ústí toku do toku jiného, nikdy ne od pramene. Ten není někdy úplně snadné najít, někdy se rád stěhuje – pramen je zkrátka nejistý.
Říční kilometrovník u soutoku Lužnice s Černovickým potokem není ale jediný, který v Soběslavi máme. Další najdete, pokud se vydáte cestou podél Lužnice ke Svákovu – stačí odbočit za silničním mostem přes řeku ve směru na Bechyni doprava a nemůžete ho minout. Zajděte se na něj podívat ale brzy na jaře, pozdě na podzim nebo v zimě – v létě bývá beznadějně zarostlý ostružiním. Podobně na tom je třetí říční kilometrovník, který autor našel – ten je na břehu Lužnice za letištěm, ale v létě bývá neviditelný.
Mimochodem, pokud se vydáte dál po toku Lužnice a troufnete si třeba i na Stezku údolím Lužnice (začíná oficiálně v Plané nad Lužnicí a je na seznamu nejlepších stezek Evropy Leading Quality Trails Best of Europe), pod slavným mostem v Bechyni narazíte na říční kilometrovník s číslovkou dvanáct. 🙂
A co patník 63.5, který naleznete, když se vydáte od soutoku Černovického potoka po proudu Lužnice úzkou pěšinou podél zahrádek k jezu?
Nejspíše to bude také říční kilometrovník, i když těžko říct, jestli je to 1500 metrů od toho u potoka. Je taky fakt, že ty patníky už nemusejí dneska stát na místech, kde stály původně. Ale prima nález, budu se tam muset zajít podívat. 😉
Hodně přibližně je to tady 49°15.47763’N, 14°42.82346’E, ale cestou se o něj vlastně zakopne.