Soběslavsko toho z geologického hlediska zažilo docela dost a dost. V prvohorách bylo mořským dnem, v druhohorách víceméně taky, teprve třetihory přinesly změnu, když se začal hýbat povrch země a na východě vyrostly kopce, jimiž končí Křemešnická vrchovina. Ještě pořád ve třetihorách bylo Soběslavsko znovu pod vodou – tentokrát jako dno obřího sladkovodního jezera.
Dospívání planety Země díky tomu v našem kraji zanechalo mnoho geologických památek, většinou ale tak nenápadných, že jen odborníci vědí, kde jsou a čím jsou výjimečné. Jednu z takových památek najdete ve vesničce Mlýny, která se rozprostírá na východním okraji Soběslavska.
Ta je známá prastarou lípou u kostela, kostelem svaté Kateřiny, mlýny na Černovickém potoce, a také mimořádnou geologickou památkou, která je na rozdíl od mnoha dalších viditelná až dost – a to přímo ze silnice, která z Mlýnů vede na Vlčeves a Černovice.
Křemenný val si táhne z Mlýnů až do Předboře
Onou památkou je křemenný val, přesněji jeho dochované zbytky, který se táhne v délce 2,5 km od bývalého zemědělského družstva ve Mlýnech přes louky a lesy podél silnice až do Předboře. Přiznám se, že jeho délka a směr je i pro mě překvapením, nikdy by mě coby rodáka nenapadlo, že vysoká kamenná „zeď“, která je, byť porostlá náletovými dřevinami, vidět u rybníka Chobot a dosahuje až k prvním předbořským domům, je západním koncem geologické památky, která má svůj začátek na východním konci Mlýnů.
Člověk si jen těžko dokáže představit, jak val, který má svůj původ v době, kdy se utvářely hory Choustník a Strážiště, vypadal v době, kdy vyplnil puklinu širokou až 10 metrů. Ta je vyplněna brekciovitým křemenem šedé barvy s ojedinělými šupinkami muskovitu a žlutého turmalínu… a její impozantnost je dnes téměř v celé svojí délce tatam.
V téměř celé své délce byla totiž mlýnsko-předbořská křemenná žíla vylámána, zčásti jako stavební materiál, v sedmdesátých letech pak coby štěrk na úpravu silnic a polních cest. Je to velká škoda, Soběslavsko mohlo mít atrakci ne nepodobnou Goethově skalce nedaleko Chebu.
Nejzachovalejší kus křemenného valu se dochovala na jeho východním konci ve Mlýnech. Nadzemní část, která vznikla erozí méně odolných hornin v okolí žíly, má kolem 8 metrů, šířka dosahuje metrů deseti. Ze silnice je památka poměrně dobře vidět, obec se o místo stará a vysekala kolem valu nálety, které bránily výhledu.
Až někdy pojedete přes Mlýny, nezapomeňte se u křemenného valu zastavit. A když budete mít chvilku, zastavte se i v místní hospůdce Ve struhách. Je v ní (a v létě před ní) moc příjemně.