Na kraji lesa, asi 600 metrů severovýchodně od obce Myslkovice, se ukrývá ve stínu vzrostlých stromů za zdí jedna z nejzachovalejších památek na židovskou kulturu a národ, kterou na Soběslavsku máme – místní židovský hřbitov. Pietní místo, založené před rokem 1750, není sice rozsahem a počtem náhrobků tak velké jako jako židovský hřbitov v nedalekých Tučapech, ani nemá takové genius loci jako opuštěný hřbitov s pobořenou zdí v lese nedaleko Přehořova, i tak i tady má poutník krajem jedinečnou možnost nahlédnout do bohaté historie židovské komunity, která v okolí Soběslavi vzkvétala po několik století.
Proč v okolí Soběslavi a ne přímo ve městě? Už za Petra Voka bylo v roce 1594 vydáno nařízení, které Židům město zapovídalo. Mohli zde podnikat, ovšem žít tady nesměli – a to velice velice dlouho. Místo k životu hledali proto v okolí a židovské hřbitovy v Tučapech, Přehořově a Myslkovicích vypovídají historii mnoha generací židovské komunity v kraji.
Ale zpět ke hřbitovu. Rozkládá se na ploše 1024 m², e obehnán neporušenou kamennou zdí, vstupuje se přes torzo původní márnice, kudy vstoupíte do světa barokních a klasicistních náhrobků, stojících ve stínu stromů porostlých břečťanem. Na hřbitově se do dnešních dnů dochovalo kolem 250 náhrobků, z nichž ty nejstarší pocházejí z doby jeho založení.
Náhrobky jako galerie umění a poezie
Tak jako všude jinde, i na židovském hřbitově v Myslkovicích má každý náhrobek svůj příběh. Najdete tu typické židovské symboly – šesticípé hvězdy, žehnající ruce coby znak kohenů či motivy pokladniček symbolizující dobročinnost. Některé texty psané v hebrejštině představují formu poetického vyjádření, typického pro židovské tradice 18. století. Myslkovický židovský hřbitov je skutečnou galerií pod širým nebem, zasáhne návštěvníka přímo do srdce, ať už se sem vydáte v zimě, létě nebo na jaře.
Jaký je příběh židovské komunity v Myslkovicích?
Historie židovské komunity v Myslkovicích sahá do období před rokem 1650, kdy se zde usadily první židovské rodiny. V 18. století obec rozkvetla a díky přistěhovalcům z Haliče dosáhla na přelomu 18. a 19. století svého vrcholu. V roce 1850 tvořili židé téměř polovinu obyvatel obce (474 židovských obyvatel v 65 rodinách). V Myslkovicích fungovala synagoga s rabínským domem, židovská škola, špitál i mikve, posvátná lázeň.
Po zrovnoprávnění židů v roce 1867, kdy se mohli i místní židé volně stěhovat do dosud jim zapovězených měst, začal jejich počet v obci postupně klesat (na pouhé desítky při sčítání lidu v roce 1890) a v roce 1921 byla židovská náboženská obec zrušena a sloučena s obcí soběslavskou. Dnes už hřbitov a zbytky výše zmíněných staveb už jen mlhavě připomínají život kdysi početné komunity v obci, která dnes žije úplně jiným kulturním i společenským životem.
Jak se židovský hřbitov v Myslkovicích dostat?
Hřbitov je snadno přístupný po modře značené turistické trase, která vede z Myslkovic kolem místního fotbalového hřiště. Areál hřbitova je volně přístupný veřejnosti a nabízí nejen jedinečný pohled do historie, ale také příležitost k rozjímání v klidu přírody. Mimochodem, pokud se vydáte po modré značce i dál, po několika kilometrech dojdete na Čermákův vrch u Krátošic, na kterém stojí moderní železná rozhledna s nádherným výhledem.
Vydáte se i vy navštívit místo plné příběhů, poezie a tiché krásy? Židovský hřbitov v Myslkovicích čeká na vaši návštěvu! A třeba se tam někdy střetnou naše kroky.