Bedřich Berchtold. Tučapský lékař chudých se bohatě zapsal i do dějin Národního muzea

Lékař, který ošetřoval chudé zdarma. Věhlasný botanik, který s Janem Svatoplukem Preslem dal vědeckému světu učebnici botaniky nazvanou O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář. Nadšený cestovatel, který navštívil desítky zemí několika kontinentů.

A také filantrop, který byl jedním z největších podporovatelů právě založeného Vlasteneckého muzea, které dnes známe jako Národní (muzeum).

To je stručná vizitka jednoho z nejvýznamnějších obyvatel Tučap devatenáctého století – hraběte Bedřicha Karla Eugena Všemíra Berchtolda z Uherčic. Jeho osobnost dnes připomíná už jen pamětní deska na budově místního obecního úřadu (budova na křižovatce, kde je i pošta), určitě ale stojí za to si ji připomenout. A to už třeba proto, že v Tučapech provozoval ve své době jeden z nejpokrokovějších „blázinců“ nejen u nás, ale v celé Evropě. Ale o tom později.

Bývalý Zámeček při silnici na Kajetín, kde hrabě Berchtold provozoval sanatorium pro choromyslné. Z archivu autora.

Kdo byl Bedřich Berchtold a kde se v Tučapech vlastně vzal?

Pojďme na začátek. Národní buditel a český vlastenec Bedřich Berchtold byl potomkem… starého tyrolského rodu. Říká se, že jeden z předků Berchtoldů byl mužem, který v bitvě na Moravském poli zasadil první ze smrtelných ran českému králi Přemyslu Otakaru II. – jestli tomu tak skutečně bylo, těžko říct… zakladatel rodu Jakub Berchtold se narodil totiž až na konci 16. století.

Teď k faktům. Bedřich Berchtold se narodil v roce 1781 ve Stráži nad Nežárkou, na panství, které koupil jeho otec společně s panstvím Tučapy. Dobu studií strávil v Praze. Nejprve vystudoval staroměstské gymnázium, poté na Karlo-Ferdinandově univerzitě, jak se tehdy nazývala Univerzita Karlova, získal lékařský titul (Med. Dr.), jenž mu byl udělen v roce 1804. V dalších letech Bedřich Berchtold studoval ještě ve Würzburgu, Bamberku a Vídni.

Příchod do Tučap? Lékařská péče pro chudé zdarma a sanatorium pro choromyslné na Zámečku

Po studiích se Bedřich Všemír Berchtold usadil na rodovém velkostatku v Tučapech – nastěhoval se do místního zámku, kde provozoval do roku 1815 lékařskou praxi. Pro chudé ordinoval zdarma, jako lékař se snažil léčit podle nejmodernějších postupů a znalostí vědy.

Obojí aplikoval i v péči o choromyslné. Na Zámečku (bývalá myslivna), který dodnes stojí a slouží jako rodinný dům (zdalipak jeho dnešní obyvatelé vědí o jeho minulosti?) u silnice z Tučap na Choustník kousek od lesa zvaného Žebračín, založil hrabě Berchtold jedno z nejpokrokovějších sanatorií pro duševně choré v Evropě. Mezi léčebné procedury patřila arteterapie, muzikoterapie či ergoterapie.

Hrabě Berchtold se zapsal také do dějin české botaniky

Vedle lékařské praxe se Bedřich Berchtold v Tučapech věnoval i své druhé velké lásce – botanice. Sbíral a zkoumal květenu jižních Čech, podnikal ale i výpravy do okolí Prahy a Českého středohoří. V roce 1819 pak coby nadšený botanik finančně podpořil vydání v té době nejúplnější knižní soupis našich rostlin (bylo jich zaznamenáno a zpracováno 1498) Flora Čechica bratří Preslových.

S Janem Svatoplukem Preslem pak začal hrabě Berchtold o rok později jako spoluautor vydávat botanický atlas O přirozenosti rostlin, aneb Rostlinář – světlo světa nakonec spatřily dva ucelené díly a jeden díl nedokončený.

A protože soběslavský kraj je krajem pěstování brambor, připomeňme také, že napsal i obsahově velmi podrobnou monografii o bramborách – Die Geschichte von Kartoffeln (1841).

Titulní stránka Rostlináře hraběte Berchtolda a Jana Svatopluka Presla.

Že by to mohlo na jeden život stačit?

Mohlo, ale v případě Bedřicha Berchtolda začal po padesátce druhý život. Rozhodl se pověsit lékařskou praxi na hřebík, upozadil i svoji vášeň pro botaniku a zamiloval si… výpravy za poznáním. Jeho cílem ze nejprve staly země Evropy. Navštívil Francii a Itálii, vydal se na sever do Dánska a Švédska. Mezi roky 1841-42 cestoval po Blízkém Východě, navštívil například Istanbul a Jeruzalém. Vypravil se také k pyramidám v Gíze a ještě dál na jih do Núbie.

V roce 1846 se Bedřich Všemír Berchtold vydal na jednu ze svých největších botanických výprav, když doprovázel Idu Lauru Pfeifferovou, slavnou rakouskou přírodovědkyni a cestovatelku na části její první cesty kolem světa – zatímco ona směřovala dál na západ, on zůstal v Brazílii, kde zkoumal místní rostlinstvo. Domů se vrátil přes Španělsko a Francii.

Pamětní deska Bedřicha Všemíra Berchtolda na budově tučapského obecního úřadu. Z archivu autora.

Zmiňme ještě také, že Bedřich Všemír Berchtold byl významným filantropem podporujícím české vlastenectví, stál také u založení Vlasteneckého muzea (dnešní Národní muzeum), část svých sbírek věnoval ještě za svého života Náprstkovu muzeu. Byl také členem mnoha vědeckých spolků (například Lotos), jako jeden z prvních českých vědců zkoumal egyptské mumie.

Z výprav se hrabě Berchtold vracel na zámek v Tučapech, poslední roky ale prožil u příbuzných na zámku v Buchlovicích. Tady také v roce 1876 ve věku 95 let zemřel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *