Smírčích křížů a křížových kamenů je po celé naší zemi několik tisíc. jsou více či méně zachovalé, často na pustých a ne právě přístupných místech, připomínají dávno zapomenuté zločiny a také snahu o jejich odčinění. Proč byly postaveny, to u naprosté většiny z nich už nikdy nezjistíme, smírčí smlouvy, které se k jejich vzniku vážou, byly ztraceny, zničeny nebo se vlivem času rozpadly a jejich poselství se nezachovalo.
Táborský okres, kam Soběslavsko patří, je na „pravé“ smírčí kříže a křížové kameny chudý (třeba sousední Písecko nebo Jindřichohradecko jsou na tom neskonale lépe), oficiální databáze uvádí jen dva, k nimiž pak řadí ještě přibližně desítku dalších kamenných objektů, kde jsou badatelé na vážkách, kam památku zařadit. Jeden je v Kozmicích, kde stojí přímo u vrat do garáže rodinného domu – původně stál o několik metrů dál, ale jak autor Sobeslavskem.cz přímo na místě zjistil, při stavebních pracích v obci byl posunut, aby neskončil někde v zavážce, jako se tomu prý stalo s dnes už nenávratně ztraceným kozmickým smírčím kamenem dalším.
Druhý smírčí kámen táborského okresu? Ten máme na Soběslavsku – v Klenovicích u rybníčku na návsi. I jeho dostupnost je víc než výborná, stojí jen pár metrů od silnice E55 vedoucí obcí. Přímo u kamene, na kterém jsou symboly kříže a sekyry, si můžeme přečíst legendu o jeho historii. Jestli je to skutečná historie nebo ne, to se ani v tomto případě nedá říct, může být, ale nemusí. Dovolím si stručný přepis legendy:
Třicetileté válka? Dle ústní tradice se jedno vojenské střetnutí událo také u Klenovic, a to někde v lokalitě Na Příčných (vlevo od silnice z Klenovic na Roudnou). Na místě, kde se bojovalo, byl prý postaven pamětní kámen. Podle ústní tradice byl na tomto kameni vyryt kříž. Byl osamělý, postavený uprostřed polí, na místě stál přes 300 let. Počátkem 20. století se pak ztratil, prý se snad „propadl do země“, když kdosi hledal zlato, které pod ním mělo být ukryto. Při rozorávání luk v roce 1977 byl kámen znovu nalezen a v domnění, že se jedná o historicky cenný mezník, byl odvezen do Soběslavi a vystaven na dvoře muzea. V roce 1985 byl pak kámen navrácen do Klenovic a postaven na návsi i rybníčka, aby připomínal hrůzy jakýchkoliv válek.
Možná jste si právě řekli, že smírčí kříže a kameny a jejich hledání a mapování jsou zajímavým způsobem, jak si zpestřit volný čas – i autor strávil touto zábavou skoro tři roky, než se u něj kamenné památky (určitě ne napořád) dostaly na vedlejší kolej. Inspirujte se kameny a kříži, které jsou Soběslavsku asi nejblíž – všechny fotografie jsou z archivu autora, všude byl, někde i několikrát. 😉
Stejně jako na dalších nejméně stovce míst na jihu Čech – rád vám poradím, kde začít a jak začít. Kontakty na mě najdete na stránce – s kontakty.
