Soběslav a její blízké okolí je krajem, který je všechno, jen ne kopcovitý. Ve městě je (podobně jako v nedalekém Veselí nad Lužnicí) oblíbeným dopravním prostředkem kolo, což je ještě umocněno absencí jakékoli formy veřejné hromadné dopravy, v nejbližším okolí je jen pár menších kopečků – vidět „někam dál“ je ale snad jen z Kobylína, kopečka za rybníkem Nadýmač, vrch Libouš, za Novým rybníkem je zarostlý a výhledy nenabízí žádné.
Jedno místo, odkud je vidět daleko do kraje, třeba na nedalekou hory Choustník a Budislav, nebo dál na Najdecké Čihadlo za Deštnou, u Soběslavi ale přeci jen máme. Přesněji, nad Soběslaví. Řeč je o Svákovu nad řekou Lužnicí.
Bývalo tady raně středověké hradiště, dodnes tu jsou velkolepé keltské valy, křížová cesta, kaple Panny Marie Bolestné, studánka, domov strašidla jménem Doudlo… a od roku 2014 také dřevěné rozhledna vysoká 13,5 metru a nabízející nádherné výhledy na Soběslav a její okolí. Z rozhledny jsou také krásné východy slunce, to ví asi každý fotograf v okolí.
Byť jsou výhledy z rozhledny Svákov nepřehlédnutelné, sama rozhledna je dost nenápadná. Ze severu není vidět za lesem prakticky vůbec, na pozadí lesa se její konstrukce ztrácí ale i od jihu, byť stojí vysoko nad řekou Lužnicí. Teprve od řeky samotné, třeba ze břehu u spodní zdi hřbitova se ukáže v plné kráse.
Výlet na rozhlednu Svákov?
Autem je nejlépe přístupná z malého parkoviště na kraji lesa u silnice ze Soběslavi na Nedvědice – cesta odtud k rozhledně není nijak náročná, cestou zpátky se (možná) od kaple Panny Marie Bolestné, u které se k rozhledně odbočuje, lehce zapotíte.
Zapotíte se, i pokud se k rozhledně vydáte pěšky ze Soběslavi po žluté turistické značce kolem řeky Lužnice. Cesta vede alejí vysazenou za první republiky, u kempu odbočí do kopce ke kapli Panny Marie Bolestné (společnost vám bude dělat Svákovská křížová cesta), odkud se pak vaše kroky spojí s kroky výletníků, kteří jdou z parkoviště u Nedvědic.
Krkolomnější, ale kratší trasa vede kolem zanedbaného prvorepublikového vyhlídkového altánu, který je dole u kempu ve stráni. Hlavně v zimě se dá touto cestou sjet od rozhledny dolů po zadku. Pokud je tedy sníh, samozřejmě.
K rozhledně se dá dostat i z druhé strany přes Hronův lesík, kde překonáte Lužnici přes lávku zvanou místními Houpačák. Přes louky a lesní cesty ale není úplně nejlepší vydat se s kočárkem.
Svákovská rozhledna je otevřená celoročně zdarma, výhledy do okolí stojí za to v každou roční dobu.