Slavný dirigent Karel Ančerl – Tučapy. Hudebník, skladatel a dlouholetý ředitel soběslavské „lidušky“ Karel Blažek – Choustník. Otakar Ostrčil, skladatel a autor (kromě jiného) opery o třech dějstvích Honzovo království – Soběslav. Tedy, přesněji řečeno, letní Soběslav, Otakar Ostrčil byl Pražák křtěný Vltavou, ale letní měsíce rád trávil v pronajatém domě u Černovického potoka (naproti Promenádě). V Soběslavi má i svoji bustu – v parku Zadražilka. Tedy kopii busty, originál kdosi ukradl.
Soběslavsko a slavní hudebníci, dirigenti, skladatelé… to není pole neorané, to opravdu vůbec. Pojďme si představit ještě další významnou osobnost hudebního světa, která má svoje kořeny v našem kraji. Jméno? František Pícha. Rodiště? Řípec. Stručná vizitka? Český hudební skladatel a pedagog a sběratel lidových písní. I těch z Blat.
Kdo byl František Pícha?
František Pícha se narodil 3. října 1893 v Řípci ve stavení číslo 15 v rodině rolníka. Po absolvování učitelského ústavu v Soběslavi v letech 1908–1912 působil jako učitel v regionu. Právě v této době započala jeho celoživotní vášeň pro lidovou hudbu. Studoval hudbu u Bohuslava a Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích.
První světové válka? Mladý Pícha skončil na ruské frontě, kde padl do zajetí. V zajateckých táborech na Sibiři organizoval pěvecká i instrumentální tělesa z řad českých zajatců. Po konci války a návratu do vlasti se František Pícha dočkal dalšího hudebního vzdělávání – byl přijat do třetího ročníku Pražské konzervatoře, kde studoval skladbu u významných pedagogů, kterými byli Josef Bohuslav Foerster, Jaroslav Křička a Karel Boleslav Jirák.
Studia dokončil v roce 1922, aby pak pokračoval na mistrovské škole pod vedením Josefa Suka. V roce 1935 byl jmenován členem České akademie věd a umění.
V roce 1938 se stal František Pícha profesorem skladby na Pražské konzervatoři, své alma mater. Za Protektorátu byl Pícha odejit do předčasného důchodu, k pedagogické činnosti se vrátil po válce. Krátce vyučoval na Akademii múzických umění, ale v roce 1948 byl opět (a opět z politických důvodů) penzionován. Nakonec se mohl vrátit na Pražskou konzervatoř, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1956.
František Pícha byl vášnivým sběratelem lidových písní z jižních Čech, zejména z oblastí Blat, Soběslavska a okolí. Shromáždil přes 1000 textů a nápěvů, z nichž mnohé upravil pro zpěv a klavír či sbory. Mezi jeho nejznámější sbírky patří „Lidové písně z jižních Čech“ a pásma „Blata zpívají“ a „Blaťácká svatba“. Možná jste některé z nich slyšeli?
František Pícha zemřel 10. října 1964 v Praze, zanechávaje po sobě bohaté hudební dědictví, které dodnes inspiruje milovníky české lidové hudby. V rodném Řípci na něj vzpomínají dodnes, už 21. prosince 1935 tady byl jmenován čestným občanem.