Kamenný most na žluté turistické trase přes Dírenský potok u Chlebova znají asi všichni obyvatelé Soběslavi a blízkého okolí. Někteří možná i vědí, že je od roku 2017 kulturní památkou a byl postaven někdy v polovině 19. století. Znalci pak ještě dodají, že před ním tu stál most (či mosty) další – ten první historicky potvrzený prý už v roce 1539.
Most sám o sobě je významným krajinotvorným prvkem, oku lahodí pohled na něj v každém ročním období. Pojďme se ale podívat na místo, kde starou cestu ze Soběslavi do Přehořova křižuje Dírenský potok, v době, kdy tu dvouobloukový most z poctivého kamene ještě nestál.
Vedla tudy stará poštovní cesta z Prahy do Vídně?
Jeho posledním předchůdcem byl most dřevěný, alespoň podle císařských otisků stabilního katastru. My ale půjdeme ještě dál – do doby, kdy v českých zemích vznikala císařská pošta. Jezdili její kurýři i přes Dírenský potok pod Chlebovem? Třeba památkový katalog říká, že ano.
První císařští kurýři začali pendlovat mezi Prahou a Vídní v roce 1527. Trasa se v prvních desetiletích měnila, v našem regionu vedla původně z Tábora do Tučap a pak dál na Člunek na Jindřichohradecku. Poštovna v Tučapech byla posléze zrušena a nahrazena poštovnou v Košicích.
Na konci 17. století měla měla trasa císařské pošty z Prahy do Vídně devatenáct stanic – v Jesenici, Nespekách, Bystřici, Votici, Sudoměřicích, Táboře, Košicích, Samosolech, Jindřichově Hradci, Kunžaku, Slavonicích, Vratěníně, Langau, Pulkau, Neudorfu,
Hollabrunnu, Stockerau a Enzersdorfu. Přes Soběslav vedla trasa Linecká, která pak pokračovala na Veselí, České Budějovice a přes Kaplici dál.
Každá poštovna měla původně dva koně, využívané pro přepřahání. Po roce 1749 začala na poštovní trase z Prahy do Vídně přeprava osob dostavníky, nároky na počet čerstvých zvířat pro přepřahání tak narostl. Poštovní stanice v Táboře a Košicích tak měla na výměnu vždy 16 koní, v Samosolech a Jindřichově Hradci pak dvanáct.
Popravdě, most přes Dírenský potok byl, co se císařské cesty Praha – Vídeň, trochu mimo, ale je možné, že kurýři a pak i dostavníky aspoň nějaký čas jezdili z Košic směrem na Samosoly přes Soběslav. Faktem ale je, že nebylo moc kudy, Müllerova mapa Čech z roku 1720 žádnou spojnici neukazuje…
Dalším faktem je, že po výnosu císařovny Marie Terezie začal význam poštovních stanic na Soběslavsku a Jindřichohradecku upadat. Hlavní poštovní tah z Prahy na Vídeň jím byl v roce 1750 přeložen na starou Haberskou stezku směřující z Prahy na Jihlavu a z ní dál na Znojmo.
Jestli tedy přes Dírenský potok vedla kdysi poštovní cesta Praha – Vídeň? Možná ano, možná ne. Třeba někdo přispěje dalšími informacemi do komentářů. Budu za ně rád a rád je také do textu doplním.
