Nestojí na kopci, nemá věže, brány ani padací most. Přesto má soběslavský (či také rožmberský) hrad bohatou minulost, živou přítomnost a budoucnost, které se není třeba bát. Významné okamžiky historie blízké i vzdálené hradu v Soběslavi postupně představím v tolika samostatných článcích, kolik jich bude třeba. Dnes pro vás mám jen tři střípky, které mi vytanuly na mysl před několika dny, kdo jsem šel kolem.
Střípek první o založení hradu. V historických pramenech se objevují první doklady o jeho existenci někdy ve druhé polovině 14. století v době Jindřicha III. z Rožmberka – založen byl tedy o celé století později než nedaleký a z hlediska obrany soběslavského kraje mnohem významnější dvojhrad Choustník. Ostatně, i pamětní kniha města Soběslavi říká (volná citace), že “v časech pana Jindřicha z Rožmberka a jeho syna Petra, kdy byl v Soběslavi blahobyt (v té době bylo ve městě 14 městských krámů), byl vystavěn soběslavský hrad, a to na místě, kde prý už od snad poloviny 11. století stál hrad (tvrz) původní, ze kterého se zachovala věž, které se dnes říká Hláska”.
Střípek druhý o bývalém kláštěru. Na jiném místě kronikář uvádí, že na místě soběslavského hradu býval podle lidového vyprávění klášter. Důkazem měla být socha sv. Petra, která se dlouho povalovala na nádvoří, než byla přenesena do muzea. Pravda ale byla taková, že socha pocházela z kostela sv. Víta, odkud byla po jeho zrušení přenesena do pivovaru, na který se soběslavský hrad v době po Bílé Hoře proměnil.”
Nicméně, konec dohadů. První písemné doklady o soběslavském hradu se datují k roku 1385, už v té době sloužil jako sídlo purkrabího, který spravoval nemalé rožmberské statky v okolí. Hrad byl součástí městského opevnění a stál v sousedství Táborské brány, která byla přibližně v místech dnešní Palackého ulice na úrovni dnes už zavřeného penzionu Nikola.
A ještě střípek třetí o věznění českého krále Václava IV. Do českých dějin se soběslavský hrad poprvé výrazně zapsal v roce 1394, kdy tady byl nespokojenou šlechtou vězněn král Václav IV., který pak coby vězeň poznal i další hrady království – nedaleké rožmberské Příběnice, Vítkův kámen či Český Krumlov a (rakouský) Wildberg pánů von Starhemberg. Snad jen pro úplnost, Václav IV. měl na věznění trochu smůlu, mezi roky 1402-1403 byl v zajetí svého bratra a pozdějšího císaře Zikmunda. Sourozenecké vztahy, jak jde o majetek nebo moc, byly i tehdy někdy stejně nedobré jako dnes.
Ke střípkům textovým přidávám i pár střípků fotografichých z nejstarší části hradu.
Přidejte odpověď