Soběslavské náměstí před více než stoletím (za mne meti lety 1910-1915) a v květnu 2026 po šesté večer. Ten rozdíl je obrovský. Nebýt na obou fotografiích městské věže, člověk by ani neřekl, že jde o stejné místo. Na staré fotografii je velká sešlost lidí. Čeká se na návštěvu někoho významného?
Pojďme zkusit rekonstruovat celou situaci z útržků hovorů, které z fotografie skoro slyším…
„Tak co říkáte, vašnosto, přijedou už brzy?“
„Povídá se, že každou chvíli. Ale znáte to…“
„A odkud vlastně mají jet?“
„Od veselskýho mostu přes potok, jinudy sotva – jestli teda jedou od Mezimostí.“
„Panečku, to je ale lidu… skoro jako o výročním trhu. A jak se vyšnořili! Jako kdyby měl přijet sám císař pán.“
„No jo, taková příležitost nebývá každý den. I pan hejtman je persona, kterou chce vidět každý.“
„Hele, oni nás fotografujou!“
„Jen ať. Aspoň bude památka, až se o dnešku jednou bude vyprávět.“
„Prý s ním přijedou i páni z okresu.“
„Hm… to zas bude uctivých řečí, klobouků dole a paňáců zlomených v pase. Jako kdyby to někdy bylo jinak.“
„Ráčejí si ustoupit! Už jedou třídou Petra Voka a za chvíli jsou u Slunce. Delegace musí mít volnou cestu!“
„Ale jistě, jistě… už jdu.“
„Myslíte, že bude proslov?“
„To určitě. Bez řeči by to nebyla taková sláva.“
„Tak co, vašnosto, vydržíme to až do odjezdu?“
„Vydržíme… a pak se půjde k Zelenýmu stromu, to se ví. Zrovna narazili ležák z Dírný.“
Co vy, taky jste to slyšeli? 😉
Přidejte odpověď