Soběslavský hotel Slunce. Připomínkou dob jeho slávy je dnes snad už jen nápis SLUNCE nad vchodem. Nalevo od vstupních dveří je vietnamský “obchod vším zbožím”, napravo je burgrárna. Hostinské pokoje nahoře slouží dnes jako byty, v některém z nich se provozují thajské masáže, na které láká malý leták dole ve výloze.
Žádný další hotel tak dnes v Soběslavi není. Hotel Zvon byl v devadesátých letech (možná trochu později) přestavěn na byty… a turisté, kteří mají chuť strávit noc v našem kraji, tak mají na výběr jen z několika málo pokojů, které mají u svých provozoven místní restaurace. Penzion u letiště funguje jako ubytovna pro zahraniční dělníky. Tradiční hotel, jaký by si město významu Soběslavi zasloužilo, nemáme. A to ke škodě nás všech a především místních podnikatelů,kteří žijí z cestovního ruchu – turista se místu začne vyplácet teprve druhý den návštěvy, říká se.
Ale zpátky k hotelu Slunce. V domě, kde býval, našel ve druhé polovině 18. století ubytování generál Jan Theodor Rouvroy, velitel dělostřeleckého pluku, který tehdy v Soběslavi sídlil. Jeho jméno vám jistě bude povědomé – jeho manželku uzdravila zázračná voda svákovské studánky a on kousek od ní nechal na znamení díků vystavět dřevěnou kapličku, předchůdkyni dnešní kaple Panny Marie Bolestné na Svákově.
V hotelu Slunce se také po roce 1860 začalo hrát první ochotnické divadlo v Soběslavi, pokud se tedy nehrálo v sále hostince “U Beránků”. Pravda, Slunci se tehdy říkalo “U Moravců”, to podle nájemců. Mimochodem, nájemců hotelu Slunce se za první polovinu 20. století vystřídalo několik. Například od 1. ledna 1937 hotel provozoval Ladislav Pirkl. A třeba po druhé světové válce zval hosty ještě nějaký čas (přesněji do nástupu komunistického režimu) nájemce Otta Kunc. A druhá polovina 20. století? Po postupné likvidaci soukromého podnikání po roce 1948 hospodařil v hotelu stát, a to ne úplně nejhůř – ještě v osmdesátých letech byl považován za jedničku mezi soběslavskými hotely.
Po Sametové revoluci přišel scénář obvyklý na mnoha místech – v roce 1991 bylhotel prodán v rámci privatizace v holandské dražbě za necelé 2 miliony korun. Novým majitelem se podle tisku stal p. Šatný, s. firma Žamberk. Nový začátek, řeklo by se. Bohužel, nedopadlo to, začátek se během několika let proměnil v konec.
Nakonec bylo soběslavské Slunce zavřeno, prodáno a proměněno ve velkou vietnamskou večerku, tak jako mnohá další místa v Soběslavi, na náměstí i jinde. Koneckonců, i z Pramene naproti gymnáziu je dnes vietnamský MixMax…
Ale zpátky k ubytovacích službám. Za mě je škoda, že v Soběslavi nezůstal žádný “tradiční” hotel. Jistě, dnes je vše věcí podnikatelského záměru, nabídky a poptávky, ale když mohou být hotely v sousedním Veselí nad Lužnicí nebo v Plané nad Lužnicí, proč ne v Soběslavi? Třeba se najde odvážlivec, kterého v jeho záměru podpoří i město, a turisté nebudou muset přespávat a utrácet peníze jinde.
Přidejte odpověď