Máchův Máj, který je jedním z atributů oslav „svátku lásky“ zná asi každý. Minimálně tedy jeho první nádherné verše, slibující romantický zážitek: Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Jenže, kdo dočetl Máj až do konce, ví, že je to dílo plné smrti, viny, samoty a existenciální úzkosti.
Kdo jej nečetl, pro toho jen v krátkosti shrnutí děje: Vilém zabije z vášně svého otce. To, že je byl jeho pokrevní otec, zjistí až po činu, když čeká ve vězení na popravu. Proč spáchal tak odpudivý zločin? Jeho otec svedl jeho lásku Jarmilu. Ta ve chvíli, kdy se dozví, že její milovaný Vilém byl popraven, skoncuje se svým životem skokem ze skály do vody. Tolik k Máji a oslavě lásky.
Jenže, Mácha není pouze autorem proslulé romantické básně. Byl i milovníkem pěšího putování po romantických zákoutích naší krásné země a mě tak napadá otázka – byl Karel Hynek Mácha někdy i u nás na jihu Čech v Soběslavi? Žádné přímé písemné doklady nemáme, jeden nepřímý a dosti přesvědčivý ale existuje – Máchův Denník na cestě do Itálie. V něm (viz jeden z přiložených obrázků) podle zápisků 6. srpna 1834 vyrazil ráno z Tábora, zastavil se v Plané nad Lužnicí, kde si podle zápisků dal mléko a koupal se v řece, a ve Veselí nad Lužnicí, kde jedl.
A protože se pohyboval pěšky nejspíše po staré císařské silnici, prošel pravděpodobně i Soběslaví. Soběslav slavný básník jednou v textu i zmiňuje, a to větou „Vůz ze Soběslavy. Němec. S námi jel.“ Patrně se s kýmsi, kdo jel ze Soběslavi, svezl kus cesty na povozu.
Když už vezmeme jako fakt, že Karel Hynek Mácha 6. srpna 1834 Soběslaví prošel – co všechno tady mohl viděl? Jako romantického básníka ho jistě mohl zaujmout opuštěný hřbitov u kostela sv. Petra a Pavla na náměstí, který byl srovnán se zemí v roce 1838. Pravděpodobně procházel Veselskou branou u dnešní polikliniky – ta stála ještě v roce 1833, mohla tedy stát i v roce 1834. Určitě viděl Hlásku a soběslavský hrad. Mohl obejít historické centrum podél městských a tehdy ještě z větší části zachovalých hradeb.
Na veselském předměstí pak také mohl navštívit hřbitov u kostela sv. Marka. A už mimo Soběslav, u Dráchova, nejspíše potkal rozcestník U Sloupu na křižovatce linecké silnice se silnicí na Jindřichův Hradec. A ještě dál, už za Veselím, cestou k Neplachovu, se jistě otočil a obdivoval na východním obzoru zříceninu hradu Choustník na (snad) tehdy ještě nezalesněné hoře stejného jména.
Tolik ke Karlu Hynku Máchovi a jeho cestě Soběslavskem při jeho výpravě do Itálie.
Přidejte odpověď